Sedláci na cestách

 Ráno jsme se probudili u Oťajse. Posnídali jsme a vyběhli na zahradu, přece jen vstáváme v sedm hodin, někteří experti před šestou, tak ať ostatní nevzbudíme.  Venku už hřálo sluníčko. Společně se všemi dětmi jsme si zahráli první kolo kooperativní deskovky Harry Potter. Potom přišel na řadu ping pong. Oťajs ukázal Toníkovi, jak držet ping pongovou pálku, čímž se Toník definitivně naučil hrát stolní tenis. Vyzval mě k zápasu, držel se dost vyrovnaně. Bavilo mě to! Pak jsem si dala čtvrté kolo Harryho s Toníkem a Veve s Cyrilem, Oťajsovými kamarády, kteří u něho byli zrovna taky na návštěvě. Naprostá pecka. Skončili jsme kousek po poledni, poobědvali z grilu, vyfotili jsme se s našimi hostiteli a vydali se k Wadovicím. Zarezervovaný tu máme malý domek v resortu s bazénem a dalším vyžitím, které zbytek odpoledne objevujeme - ping pong, stolní fotbálek, dětské hřiště, tenisový kurt a kurt pro přehazovanou, gril. Tohle teď přesně potřebujeme.   

 Vyrazili jsme. S jazykem na vestě. Nabaleno mám od včerejška, uklizeno taktéž, hlavní pracovní povinnosti ke svatému Jakubovi jsem dotahovala do noci. Ráno jsem odvezla děti do školy a v kanclu jsem absolvovala pět konzultací, jednu za druhou. Neobědvala jsem. Domů jsem dojela po třetí. Naposledy před dovolenou jsem zalila předzahrádku, pověnovala se lednici, poslední úklid. Pak jsme vyhráli tetris nad našimi kufry. Ještě natankovat. Vyzvednout děti u babičky. Hotovo.  V autě mluvíme o tom, jaký měly děti poslední den ve škole. Posloucháme Rychlé šípy. Jíme muchovník a buchtu od babičky.  Před sedmou dojíždíme k Oťajsovi. Grilovačka, deskovky, pohodička. KONEČNĚ DOVOLENÁ! 

Vstáváme před pátou. Poslední mandarinky, poslední zvuky moře, křičíme do tmy ahoj a nasedáme do auta. V sedm vracíme na letišti zpět našeho volkswavgena, Sicilián při předání kývá, že vše v pořádku. Odbavujeme zavazadla, batoh s mušlemi váží pět kilo. A to děti půlku svých úlovků vyházeli a domů si vezou jen ty nejhezčí. Letadlo odlétá na čas. Cesta plyne rychle. Toník si čte, s Pepíkem hraji karty. Andělka se dívá vedle Pavla celou cestu z okýnka. Ve Vídni při čekání na autobus Josífek usíná, Toník se baví tím, že vybírá v automatech zapomenuté drobné. Celkově třicet centů. Autobusu do Brna se děti už nemůžou dočkat, dobře vědí, že každý bude mít před sebou obrazovku pro hru s autíčkem nebo pohádku. Poslední úsek cesty je tím pádem úplně klidný. Od Grantu do šlapnic,v po večeři u našich nás dědeček Jareček hodí domů, znovu si říkáme, jak to tu máme krásné. Při každém návratu z dovolené. A taky tentokrát. I když Sicílie byla úžasná dovolená. 

Toník: Probudil jsem se a vzal jsem si šachy na mobilu a pak jsme hráli ňáký hry - bengy a tak - pak šli na pláž a já a mamka jsme zůstali ale já jsem si jenom vzal boty a šel jsem na pláž za nimi a oni hned na mě začali hlasitě mluvit máme mořského ježka taťka ho přinesl z moře a opravdu a za chvíli se za ním objevil stín a byl to krap a viskakoval za ním a taťka ho chtěl pošoupnout na kamen za ješkem ale on do toho kamene kousl a pak jsme odešli a doma jsme si hráli a pak jsme jeli na pláž a já z taťkou jsme se šli koupat šla aji andělka ale ta za chvíli odešla a mi jsme se potápěli a hledali mušle a našli jsme jich hodně nakonec šla do vody i mamka a pak jsme jeli na hropky a tam jsme trochu chodili a byli tam srázy a pak jsme šli do auta a jeli jsme do ubytování a pak jsme balili a pak jsme šli spat. Maminka: Nekropolis, o které píše Toník, nám vyrazila dech. Ne nadarmo se nachází taky v UNESCU. Jedná se o kolmé vápencové skály tvořící hluboký kaňon, který je prošpikovaný dírama ...

Probouzíme se za zvuku příboje. Náš dům stojí přímo u moře, stačí sejít pár schodů a máš vodu po kotníky. Přístup je sice skalnatý, ale zase jsme dnešní ráno mohli pozorovat souboj mořského ježka se starým krabem. To bychom na písku nemohli. Snídáme s pohledem upřeným na moře. Jako dezert si jdeme utrhnout mandarinky přímo ze stromu, řídíme se pravidlem jednu na každý den, nemůžeme jim to tu úplně oškubat, i když naše děti by to očesali hned.  Jakmile jsme připraveni, vyjíždíme do Syrakus, které jsou zapsané na seznamu světého kulturního dědictví UNESCO. Předem si načítáme historii města - nejprve patřily Syrakusy Řekům, nevyhnuly se jim punské války ani invaze athénských vojsk. Za dob nadvlády Dionýsiose I. se traduje příběh o Damoklově meči, který nechal krutovládce umístit na tenkém provázku nad důvěřivého Damokla, kterému chtěl srazit sebevědomí. Ve středověku bylo město pod nadvládou Arabů a v novodobé historii se ve vládě střídaly rody jako Habsburkové, Bourboni a další. K ne...

  Toník : Probudil jsem se a bylo 5 hodin ráno tak jsem ještě zdřímnul a když jsem se zase probudil tak jsem si vzal mobil a hrál šachy a pak jsme šli na snídani a ještě před ní jsme si utrhli mandarinku rovnou ze stromu a pak jsme šli hrát hry jako bangi. Šli jsme do kostela a pak na pláž a tam jsme zbírali a lovili mušle ve vodě i na souši. A pak jsme dojeli domů a tam jsme si vyměňovali mušle a já si myslím že jsem to vyměnil dobře pak jsme měli pohádku tři bratři a pak jsme šli spat.