Toník: Probudil jsem se a vzal jsem si šachy na mobilu a pak jsme
hráli ňáký hry - bengy a tak - pak šli na pláž a já a mamka jsme zůstali ale já
jsem si jenom vzal boty a šel jsem na pláž za nimi a oni hned na mě začali
hlasitě mluvit máme mořského ježka taťka ho přinesl z moře a opravdu a za
chvíli se za ním objevil stín a byl to krap a viskakoval za ním a taťka ho
chtěl pošoupnout na kamen za ješkem ale on do toho kamene kousl a pak jsme
odešli a doma jsme si hráli a pak jsme jeli na pláž a já z taťkou jsme se šli
koupat šla aji andělka ale ta za chvíli odešla a mi jsme se potápěli a hledali
mušle a našli jsme jich hodně nakonec šla do vody i mamka a pak jsme jeli na hropky a tam jsme trochu chodili
a byli tam srázy a pak jsme šli do auta a jeli jsme do ubytování a pak jsme balili a pak jsme
šli spat.
Maminka: Nekropolis, o které píše Toník, nám vyrazila dech. Ne nadarmo se nachází taky v UNESCU. Jedná se o kolmé vápencové skály tvořící hluboký kaňon, který je prošpikovaný dírama pro pohřbívání, které se zde odehrávalo mezi 13. a 7. stoletím před naším letopočtem. Celkově se ve skalách nachází kolem pěti tisíc hrobek.
Už od začátku procházky jsme naráželi na nápisy s varováními o nebezpečí cesty. Kolmé skalní srázy nebyly tím nejvhodnějším místem pro děti. Proto jsme nakonec ani nelitovali, že nám na cestu mezi skalami zůstaly jen asi dvě hodiny, dřívější čas jsme věnovali loučení s mořem.
A foto z loučení s mořem.
Comments
Post a Comment