#den20: Moře a thermopylské horké prameny

Dobré ráno! Dnes chci nechat vyniknout Toníkův popis tohoto dne. Sice opomíjí dopoledne, které jsme věnovali zejména škole, protože bylo - poprvé za celé Řecko zataženo - ale to hlavní zmiňuje, a sice odpolední výlet do Thermopyl. 

Po včerejšku totiž pokračujeme v návštěvě významných bojišť, dnes fascinováni někdejší odvahou tří set Sparťanů (a asi sedmi set dalších Řeků) bránících úzkou pěšinu proti mnohonásobné přesile. Odhaduje se, že Peršanů bylo asi dvě stě tisíc. A i když nakonec zvítězili, stalo se tak jen díky zradě jistého Efialta z Málidy, který v noci Peršanům ukázal pěšinku v horách, po níž speciální oddíly Xerxese - takzvaní Nesmrtelní - přešli, Řekům vpadli do týla a všechny pobili. Vítězství však vykoupili asi dvaceti tisíci padlými. Dozvěděli jsme se také, odkud pochází výrok “come and let them”, který mají děti na tričkách pořízených ve Spartě. Údajně jej použil Leonidas, spartský král, když po něm perský posel vyžadoval složení zbraní. Viděli jsme i kamennou desku se slavným výrokem: “Poutníče, zvěstuj Lakadeimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.” 

Nic z toho ale Toníka úplně nezaujalo. To, na co zaměřil svoji pozornost, jsou horké prameny (Thermopyly v překladu znamenají “horké brány”), které se nacházejí pár metrů od sochy Leonidase. 

Koupali sme se v horkich laznich bilo to venku a bilo tam strašně moc komaru a ti lazně bili tak vřeli že až tam josifek dal špičku nohi tak vikřikl a utikal a pištěl a utikal a bilo na něm moc komaru a mi sme se v tom koupali jak sme se vikoupali tak sme richle to přeběhli. Bili sme v autě a sme dohromadi sme zabili komaru 26. Taťka řidil z holim pinďourem a tak sme dojeli do tekoucich horkich lazni kde se taťka převlikl a jeli sme domu. 

To, co Toník považuje za vtipné, označil žlutou barvou, to, co považuje za ultra vtipné, modrou. 

Musím ještě dodat, že bitva u Thermopyl neznamenala pro Řeky definitivní porážku, naopak, po vydrancování Atén zvítězili asi za měsíc po thermopylské prohře v námořní bitvě u ostrova Salamína a poté o rok později i v bitvě u Platají. Definitivní mír byl uzavřen až v roce 449 př. n. l.