#den21: Krizový den

Středa, náš pracovní den. Takže, znáte to. Od šesti do tří Pavel, od čtyř do osmi já. Dopoledne je zataženo a větrno. Na pláž se nám nechce. Škola se Toníkovi dělat nechce. Kamkoli jinam se vzít děti na výlet bojím. Jsou tu toulaví psi. Frustrace na všech stranách. Cokoli ve všeobecné náladě vykomunikovat, je velice obtížné. Mezi dětmi vládne napětí. Nakonec se nám podaří zahrát si jednu hru anglicky a mrknout na cosi v písance. Taky s Veru, průvodkyní ve SCIO, domlouváme, že v pátek Toník zavolá celé třídě, má představit nějaké své zážitky, Řecko a říct, jak se mu daří učit. Aspoň pro tenhle telefonát si Toník sám začne připravovat kvíz s otázkami jako: "Čeho bůh je kyklop?" a směje se, že je to chyták, že ničeho, samozřejmě. Uvidíme, jestli spolužáci budou znát správné odpovědi. 

Ono to asi jako někdy přijít muselo. A je to v pořádku. Pavel mi pořád připomíná, že domácí úkoly jsou nervy pro všechny rodiče. Mít je poprvé po třech týdnech je vlastně výhra. 

Zároveň situace představuje i příležitost k tomu přenastavit věci, které už nejsou funkční. Pokud nám něco nevyhovuje, pojďme vymyslet, jak jinak. Bavím se o tom s dětmi, Pavlem, společně vymýšlíme novou strategii přístupu v nevyhovujících situacích. Za nějakou dobu to máme. Však realita nás prověří. 

Ve čtyři hodiny přebírá děti tatínek. Jedou kamsi na výlet na kolech. Výlet popsal Toník. 

Jedeme podel plaže každich sto metru přestavka a zbirani mušli a prvni zastavka bila u hřiště a a mi sme si tam hrali a ja sem chtěl se vičurat tak sem se vičural a čural sem zrovna kdiž jelo auto a možna mně viděl pinďoura a čučel jak puk a mněli sme dalši přestavku a tu vam nebudu popisovad a dojeli sme k majaku kde smesi dali přestavku a kdiž sme odjeli dali smesi jednu velkou přestavku a kdiž sme odjižděli tak sem se zeptal jedeme stejnou cestou a taťka řekl ne a dojeli sme do autu. 

Před spaním jsme už zase všichni vyklidnění. Toník je unavený, usíná brzo. Andělka hodinu vykládá Josífkovi pohádky v posteli, aby usnul. Co slyším, tak velký, zlý čaroděj chce princeznu Andělku za ženu a neohrožení princové Josífek a Toník ji s mečem v ruce ubrání a potom jakýsi pejsek hledá nevěstu na vdávání, najde ji a mají děti, o který se starají. A pak vlastně ještě bonus - Toník šel do hospody, potkal tam čaroděje, ale nepoznal ho a čaroděj mu dal vajíčko, ale z toho se vylíhla jenom myš, ne drak. Vše zase je, jak má být.