#Den8: Chatka s bazénem u Ženevského jezera

Dnešní den se přemisťujeme k Ženevskému jezeru. Vyklidit chatku máme do jedenácti hodin, takže nastavovat budík není potřeba. Stihneme i několik řad Exploding kittens (ta hra je nesmrtelná!), děti potom běhají venku a my balíme. Krátce po jedenácté jsme připraveni na cestu. U Ženevského jezera jsme za hodinu. A protože nástup na ubytování máme až v pět odpoledne, zastavujeme u jezera a necháme děti, ať se vyběhají u vody. Pozoruji, čím vším se baví – sbíráním kamínků, přemisťováním balvanů z hráze, jejich shazováním z mola do vody, pozorováním vodní hladiny, čachtáním rukou z mola, sbíráním šišek, šiškovanou, lezením na strom, malováním na lístky, trháním kytiček, jimiž je maminka obdarována, krmením labutí, pozorováním lodí a potapěče. Jsou tak v přítomnosti! Prospívá nám, že nemusíme nikam spěchat, být někde na čas a můžeme se zvednout ve chvíli, kdy děti přijdou s tím, že už chtějí jet. Tak tedy jo. Nutně potřebujeme doplnit zásoby jídla, jsme ve Francii, takže teď jsou ceny podobné jako u nás. Najdeme nejbližší Lidl a za chvíli máme v autě dvě manga, kokosový jogurt, ananasový džus, místní vína a šampaňské a další pochoutky. Mám z toho radost.

Na místo přijíždíme ale při nejlepší snaze zdržet se, kde můžeme, už před čtvrtou. Doufáme, že apartmán budou mít uklizený. A taky že ano!

Věci musíme vynést v rychlosti, protože děti se těší na bazén. Ještě než máme poslední krabici z auta, stojí v plavkách s nafouknutými rukávky v řadě a skandují: „voda, voda!“. Jdu s nimi na průzkum. Krytý bazén, ve kterém je vedro jak ve skleníku, objevujeme hned. Děti do něj skáčí ze břehu. My s Pavlem si doneseme k lehátkům červené víno a relaxujeme s pohledem na smějící se a dovádějící děti s Ženevským jezerem v pozadí. Co může být krásnějšího?

Kdybych se zeptala Toníka, možná by odpověděl, že ten stolní fotbálek, šipky nebo dětský koutek, který jsme v hlavní budově hotelového komplexu objevili o dvě hodiny později. „Tady je to super,“ uzavírá Toník pocit z nového ubytování. A asi jak je z toho dojatej, si poprvé v životě sám a dobrovolně otevírá před spaním knihu Mlsných medvědích příběhů a jeden z nich - čtyřstránkový - si přečte. Jabadabadůůůůůůůůůůůůů!